Je dominantou Kraví hory. Jubilejní kostel svatého Augustina byl postaven v letech 1932–1934 ve funkcionalistickém stylu, který vyniká svou jednoduchostí, a vznikl v souvislosti s rozšiřováním tehdy nově vzniklé Úřednické čtvrti.
“A protože zde stoupalo zalidnění, brněnští augustiniáni, pod jejichž duchovní správu celá oblast patřila, si uvědomili, že zde brzy vznikne reálná potřeba samostatné duchovní správy, tedy nové farnosti. Ta zase může vzniknout, pokud je kostel, a tak již ve dvacátých letech začali připravovat stavbu kostela svatého Augustina, “ vypráví farář Petr Vrbacký.
Augustiniáni už od středověku v této oblasti vlastnili mnoho pozemků. Z jejich prodeje financovali výstavbu kostela. Základní kámen položil opat starobrněnského kláštera František Saleský Bařina 28.srpna 1930.
“V roce, kdy církev slavila 1500. výročí úmrtí svatého Augustina, byl kostel zasvěcen právě jemu,” upřesňuje Petr Vrbacký.
Výzdoba kostela byla vytvořena umělci z nově vzniklé farnosti.
“Asi musíme zmínit architekta, kterým byl profesor Vladimír Fischer, tehdejší profesor architektury, který je také autorem návrhu hlavního oltáře, který je za námi, a například i kazatelny. Pak bych zmínil ještě druhé jméno, a to Josef Axmann, který je autorem bronzové křížové cesty a také bronzového kříže na hlavním oltáři. Jen připomenu, že Josef Axmann není Miloš Axman,” říká Petr Vrbacký.
Prvním farářem farnosti byl Karel Ignác Fanfrdla, člen řádu svatého Augustina, který byl po vysvěcení kostela nejprve jeho správcem.
“Nakonec ale byla farnost zřízena jako diecézní farnost 1. září 1938. No a páter Karel Fanfrdla už o rok později, 1. září 1939, byl zatčen gestapem a šest let prožil – asi se nedá říct prožil – v koncentračním táboře v Dachau. Vrátil se poměrně ve zuboženém stavu,” uvádí Petr Vrbacký.
Po válce na faře opět sloužil, ale ani komunistickému režimu se nezamlouval.
“Hned po únoru byl zatčen. Bylo proti němu vykonstruováno obvinění z finančních machinací, které ale bylo tak chatrné, že nakonec musel být propuštěn po necelých dvou letech. A tady působil od roku 1951, kdy byl propuštěn, ještě deset let, samozřejmě nepřetržitě sledován bezpečností a šikanován komunistickými úřady,” doplňuje Petr Vrbacký.
V kostele se nachází jedna nepěkná památka na druhou světovou válku. V dubnu 1945, během náletů na Brno, zřejmě jedna ze střepin proletěla oknem kostela a zasáhla skleněnou tabuli. Díra v této tabuli je dodnes zachována jako memento.
