V Dietrichsteinském paláci v Brně ožívá minulost prostřednictvím technologií třetího tisíciletí. Interaktivní výstava Příběhy artefaktů kombinuje vědu, 3D tisk i multimediální prvky a umožňuje návštěvníkům nahlédnout do myšlení archeologů - a jejich práci si také na vlastní kůži vyzkoušet.
„Výstava vznikla v rámci projektu Artefakt jako zdroj poznání, který je financovaný Ministerstvem kultury České republiky. Chceme návštěvníka vzít do mysli vědců, nás archeologů. Poodhalit to, co ty artefakty skrývají, ale taky jak my nad nimi uvažujeme,“ říká kurátorka výstavy Jarmila Bíšková.
„Součástí výstavy je šest vybraných, velmi zajímavých, specifických artefaktů, které jsou tu vystaveny jako originály, a ty mají samostatné vitríny, kde vlastně návštěvník se na ně může dívat, ale takhle vypadá skoro každá výstava. My jsme chtěli, aby tato výstava byla jiná. Aby reprezentovala daleko víc to archeologické poznání, a proto i tady existuje šestice dalších artefaktů, které fungují v rámci 3D tisku - jsou to kopie získané 3D skenováním z originálů,“ přibližuje 3D specialista Ústavu archeologie a muzeologie Vojtěch Nosek.
Výstava je rozdělena do dvou částí. První přibližuje, jak archeologové přemýšlejí nad nalezenými předměty a jak se z jednotlivých stop skládá obraz minulosti. Druhá část už zapojuje samotného návštěvníka - a dává mu možnost projít si celý proces bádání krok za krokem.
„Už jenom nám nekouká pod ruky, ale sám si bere do vlastních rukou artefakt, 3D tisk. Nasnímá si čip a prochází po čtyřech stanovištích, které reprezentují ten artefakt,“ představuje badatelskou část Bíšková.
„Sami procházejí proces výzkumu toho artefaktu od začátku, kdy vůbec neví, co ten artefakt je až po konec, kdy o něm mají úplně stejné množství informací jako ten archeolog. Každé to stanoviště obsahuje textovou, obrazovou část a pak je tam minihra, která je vhodná pro mladší návštěvníky, kde si principem pexesa nebo srovnávání obrázku dostane ty informace pomocí té minihry,“ upřesňuje tvůrce multimediálního obsahu Petr Bradáček.
„Součástí výstavy je také promítání filmu, který se zabývá zkoumáním hromadného nálezu sekyrek, náramku, jehlic a jednoho kopí, který kolegyně zkoumala traseologicky a pomocí různých chemických a fyzikálních metod,“ zve Bíšková.
Výstava se liší také tím, jak jsou uloženy originály exponátů.
„Vyrobili jsme si vlastní vitríny, které jsou vyloženy hliníkovou vložkou, a v té je ještě papír s alkalickou rezervou, který nám šel až z Ameriky. Máme speciální led svítidla, která doufáme vůbec nepoškozují ani takové citlivé artefakty jako je skleněný jehelníček,“ říká Bišková.
Výstava Příběhy artefaktů propojuje vědu, moderní technologie i hravost objevování. Navštívit ji lze v Dietrichsteinském paláci Moravského zemského muzea minimálně do března příštího roku.
