Základní škola Košinova má pro prvňáky třídu budoucnosti. Děti v ní vede k větší samostatnosti a zodpovědnosti za vlastní práci.
„My jsme si vzali inspiraci z různých i soukromých škol a hledali jsme cestu, jak vlastně propojit tady ty směry s tím klasickým českým školstvím, abysme školu posunuli do 21. století. Hlavní rozdíl je v tom, že se snažíme, aby ty děti byly zodpovědné za své vlastní vyučování,“ vysvětluje Boris Mičánek, ředitel ZŠ Košinova.
První školní den ale děti zatím řeší hlavně to, co je čeká a na co se nejvíc těšily.
ANKETA:
“Jak ses těšila do školy a na co nejvíc?”
“Hodně, na tělocvik.”
“Hodně, nevím.”
“No, dobře, na tělocvik.”
“Hodně, jak se naučím číst a psát.”
“Dobře, na učení a na tělocvik.”
Po prvních dojmech ze školy se děti postupně seznamují i s tím, jak se v jejich třídě pracuje.
„Ta specifika jsou, že děti sedí opravdu v těch hnízdech, kdy tam probíhají různé takové práce, které se zaměřují například na matematická dílna, čtenářská dílna, nějaká tvořivá dílna. Hodně se dbá na to, aby se snažili pracovat samostatně nebo ve skupinách. Není to tak, že by seděli každý sám a pracoval si na tom, ale že si pomáhají a různě takhle fungují společně,“ popisuje Pavla Kubalcová, třídní učitelka 1. třídy pro budoucnost.
Samostatnost ale není jediným cílem. Děti si při práci mají zvykat také na spolupráci, komunikaci a hledání vlastních řešení.
„Hlavně se snažíme, aby ty děti poznávaly samy. To znamená badatelská výuka, projektová práce v těch centrech. Učíme děti spolupracovat, komunikovat, a to nám vlastně postupně přináší to ovoce,“ dodává Boris Mičánek, ředitel ZŠ Košinova.
Důležitou součástí konceptu jsou moderní technologie a rozvoj informatického myšlení.
„Využívá se hodně interaktivních pomůcek, nějakých technických, takže jsou k dispozici tablety, ale i třeba notebook. Máme tady interaktivku, takže to děti milují pracovat na interaktivce, různé knížky, časopisy, máme k dispozici i roboty Bee-boty,“ vyjmenovává Pavla Kubalcová, třídní učitelka 1. třídy pro budoucnost.
Odlišný přístup se promítá také do hodnocení. Škola místo samotných známek pracuje víc se zpětnou vazbou a pokrokem dítěte.
„My jsme se hnedka na začátku, co Masarykova univerzita připravila projekt Vysvědčení jinak, začali o něj intenzivně zajímat, protože nám známky nedávají smysl. I když vlastně chodíte do práce nebo na různé meetingy, tak si říkáte zpětnou vazbu a mapujete ten pokrok. Potřebujete se zaměřit na to, co zlepšit a vědět, co máte zlepšit,“ uzavírá Boris Mičánek, ředitel ZŠ Košinova.
Škola chce děti vést k tomu, aby měly chuť poznávat nové věci a dokázaly pracovat samostatně i společně. Do budoucna jim to má pomoci lépe reagovat na změny, se kterými se budou setkávat.
