Výzkum kreseb v Kateřinské jeskyni pokračuje
- 21. května 2024,
- 17:30,
- Brno,
- Eva Meissnerová
Kateřinská jeskyně v Moravském Krasu. Dříve tak trochu opomíjená, tedˇ pod drobnohledem archeologů a vědců z Akademie věd České republiky. Důvodem je datování třinácti pravěkých kreseb objevených v roce 2019.
V roce 2019 bylo díky iniciativě olomouckého archeologa Martina Golce v útrobách Kateřinské jeskyně nalezeno třináct pravěkých kreseb. Stáří některých z nich bylo odhadnuto až na 7200 let. Staly se tak nejstaršími jeskynními kresbami pravěkých lidí na území České republiky. Nedávno se podařilo určit věk dalších tří kreseb.
„Zřejmě tyto části nebo tyto části jeskyní vzdálenější navštěvovali z nějakých pravděpodobně rituálních důvodů. A když jsme v roce 2016, 2017 začali ohledávat stěny staré Kateřinské jeskyně, protože Kateřinská jeskyně v portálu byla dokladována, že to bylo pravěké, neolitické sídliště už v polovině 19. století, tak jsme zde skutečně našli podobné abstraktní čáry uhlíkové jako v těch jiných jeskyních, kde už to bylo prokázáno,”řekl Petr Zajíček, odborný pracovník správy jeskyní České republiky, pověřený dokumentací výzkumu v Kateřinské jeskyni.
Proč takové kresby z doby neolitu či paleolitu v jeskyních po celém světě vlastně vznikaly, se přesně neví. Existuje teorie, že to byly takzvané orientační značky, ale je tu i teorie jiná.
„A jedna z těch variant je ta, že vlastně mladí lovci, kteří skládali určitou zkoušku dospělosti, tak podstoupili zkoušku, tak mimo jiné takovou, že vstoupili do té jeskyně a označili místo, že tady byli jako. To je jedna z teorií, která je vlastně také prezentována odborníky třeba z Francie nebo z Kanady,“ dodal Petr Zajíček.
Datování písma provádějí vědci z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, kteří v jeskyni odebírají vzorky tzv. epigrafiky, jak se abstraktním obrazcům z čar a teček odborně říká. Používají k tomu radiouhlíkovou metodu, kterou vyvinul vědec z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, ing. Ivo Světlík.
„Výsledkem radiouhlíkového datování je doba, kdy vzniklo dřevo, z kterého později někdo utvořil louč a ještě později zde udělal pomocí té zuhelnatělé louče, respektive jiného zuhelnatělého předmětu značku,“ vysvětlil Ivo Světlík.
Radiouhlíková metoda je přesnější a k nálezům šetrnější. Například v jeskyni Býčí skála se stalo, že byly skalpelem seškrábány kresby staré 5200 let. V případě nové metody se vzorky odebírají na tampón z křemenné vaty, která navíc vzorek ničím nekontaminuje.
„Pro analýzu uhlíku 14 používáme metodu založenou na urychlovače a hmotnostní spektrometry. Tato metoda oproti jiným metodám analýz uhlíku 14 má tu výhodu, že jí postačují řádově nižší hmotnosti uhlíku od vzorku,“ doplnil Ivo Světlík.
V Kateřinské jeskyni se nachází spousta nápisů a kreseb z nedávné minulosti. I díky nim vědce dlouho nenapadlo mezi nimi hledat právě pravěké kresby. Jelikož ještě ne všechny kresby byly datovány a jeskyně může ukrývat i další tajemství, bude se ve výzkumu pokračovat.