V Líšni, nedaleko náměstí Karla IV., se nachází výjimečný zámek dnes nesoucí název Zámek Belcredi. Původně se jednalo o panství pánů z Kunštátu, které začátkem 16. století koupili Vojkovci z Milhostic, kteří na místě postavili první renesanční zámek. Až do 18. století se ve vlastnictví zámku prostřídalo několik rodů.
„Pak už to koupili páni z Freynfelsu, kteří do toho zasáhli asi nejvíce. My se právě nacházíme v jižním křídle, které nechali přebudovat. A po smrti posledního z Freynfelsů to sňatkem jeho sestry přešlo na Belcredi v roce 1819,“ popsal spolumajitel zámku Ludvík Belcredi.
Severní křídlo budovy původně tvořila sýpka, na kterou navazovaly hospodářské budovy. V 19. století byla hospodářská část oddělena galerií, kterou je možné přecházet mezi křídly. Když však členové rodu Belcredi zámek zdědili, byl v zuboženém stavu.
„V té sýpce v severním křídle si Francouzi udělali lazaret a když odcházeli, tak ho zapálili. Takže když ho Belcredi 1819 zdědili, tak ten poslední Freynfels žil tady pod námi v místnosti, která patřila klíčnici a zbytek zámku byl zdevastovaný,“ vysvětlil Ludvík Belcredi, spolumajitel zámku.
V roce 1949 byl zámek zabaven a sloužil jako vojenský areál. Největší újmu pak utrpěl v 80. letech, kdy byl přebudovávám na víceúčelové zařízení. Když ho potom v roce 1992 rod Belcredi dostal opět do vlastnictví, čekal členy rodiny opět nelehký úkol – dostat zámek do původního stavu.
„Ta první léta jsme věnovali rekonstrukci, některé věci jsme stavěli úplně znova, jako tu galerii. A pak postupně se celý zámek opravoval. Střecha, sklepy, které byly pod vodou, tam asi nikdo desítky let nechodil, až do dnešní podoby, kdy je, musím říct, zámek celkem pěkně rekonstruován,“ uvedl spolumajitel zámku Ludvík Belcredi.
Dnes slouží celý zámek k pronájmu. Najdeme zde kancelářské prostory, ale také restauraci, pedikérku, kadeřnictví či sídlo fotografa. Od sedmdesátých let začala městská část Brno-Líšeň nabízet také k využití svatební síň, kterou si nastávající páry oblíbili jako ideální místo pro jejich sňatek. Vše krásné, co může zámek nabídnout, je výsledkem práce mnoha generací několika rodů a možná také zásluhou vyšší moci, jak naznačuje heslo rodu Belcredi.
„Heslo rodu, které bylo přeneseno už z Itálie, odkud pochází ten rod, z 19. století, je Et a Domino factumestistud, čili Všechno je od Boha nebo Všechno stvořil Bůh. Je tedy napsáno nad hlavní bránou a je spolu s erbem, který představuje orlici a dva lvi v červeném a zlatém poli. Což je všechno z toho 12., 13. století přineseno z Itálie,“ doplnil spolumajitel zámku Ludvík Belcredi.
Za prohlídku stojí také kaple Panny Marie, která je vyzdobena rokokovými malbami a unikátními díly sochaře Schweigla. Stejný rukopis nesou i sochy na schodišti do zámeckého parku, které představují čtyři živly a čtyři roční období.
