Zderadův sloup je unikátní brněnská pozdně gotická památka, datovaná do třetí čtvrtiny 15. století. Stojí v parčíku na křižovatce ulic Křenové a Zderadovy a každý den kolem ní projíždí spousta Brňanů. Přesto je pro spoustu z nich její význam dosud neznámý.
„Zderadův sloup žije v myslích brňanů díky legendě o Zderadovi o tom, že tady byla vražda jistého úředníka Zderada, což ovšem pochází ze zprávy z Kosmovy kroniky. Tyto legendy se objevily až v 18. Století,“ řekl historik Zbyněk Sviták.
Účel Zderadova sloupu není stále jasný. Nejprve byl považován za milník, označující mílové právo brněnské, potom za znamení označující bezpečné místo k přebrodění řeky Svitavy. Poslední výklad významu sloupu je jiný.
„Jde o monumentální architekturu, která se řadí do skupiny takzvaných božích muk, ale ve skutečnosti jde asi o typ drobné architektury,i když monumentální, který souvisí s reprezentací města a takovýchto příkladů u nás není více,“ doplnil ředitel NPÚ v Brně Zdeněk Vácha.
Svým typem holé architektury, která má evokovat sakrální stavbu, je Zderadův sloup v Čechách ojedinělý. I když se na jižní Moravě nachází spousta takzvaných božích muk.
„Předpokládáme, že to souvisí s velkou produkcí, která byla ve Vídni a v Dolních Rakousích, a to vídeňské centrum vyzařovalo i do okolí a právě jižní Morava byla spojená kulturně s Dolními Rakousy a s Vídní,“ dodal Zdeněk Vácha.
Dvě stavby podobné Zderadovu sloupu stojí ve Vídeňském Novém Městě a ve Vídni. Obě nesou jméno „Spinnerin am Kreuz“.
„Co se týče autorství, tak předpokládáme, že to souvisí zase s mistrem Svatojakubské huti, která tady stavěla farní kostel Svatého Jakuba. Ten pán se jmenoval Hans Kurz a přicházel právě z vídeňského prostředí,“ řekl Zdeněk Vácha.
Některé kunsthistorické prameny mylně uvádějí, že poloha Zderadova sloupu se během jeho existence změnila.
Vzniklo to celé omylem, protože tok řeky Svitavy byl regulovaný. A před tou regulací řeka Svitava tekla po Křenové ulici směrem jako k městu. Takže sloup stál na levém břehu řeky. Ovšem po regulaci do současné polohy se ocitl ten ten sloup na pravém břehu řeky,“ upřesnil Zbyněk Sviták.
Poblíž Zderadova sloupu se nacházela šibenice. Někteří se domnívají, že právě s ní Zderadův sloup souvisel.
„Je pravda, že podobná architektura se objevuje u popravišt´. Právě bylo to místo toho posledního zastavení toho odsouzence, kde se měl modlit u toho kříže, respektive u toho sloupu. Ale v případě brněnského Zderadova sloupu máme napřed sloup a až potom máme doloženo, že na tom místě bylo popraviště,“ dodal ředitel NPÚ v Brně Zdeněk Vácha.
V 60. letech 19. století proběhla rekonstrukce sloupu. Uvažovalo se o doplnění sloupu figurální výzdobou, od které se ale nakonec z finančních důvodů ustoupilo. Dohledem nad stavebními pracemi byl pověřen významný brněnský stavitel a majitel Arnoldovy vily, Josef Arnold.
