Snad každý Brňan zná Galerii Vaňkovka. Kolik z nich ale ví, že se ve svazích Židenických vinic nachází kolonie domů nazývaná Bedřichův odpočinek, známá také jako Friedrichsruhe. Toto jméno nese na počest svého zakladatele, filantropa a majitele strojírny Vaňkovka, Friedricha Wanniecka. Domy sloužily jako ozdravovna.
„Osvícenější továrníci už dbali na pohodlí svých dělníků, proto byly zakládány různé fondy a nemocenské pokladny,“ řekl zaměstnanec NPÚ Karel Sklenář.
Mezi takové patřil i Friedrich Wannieck, který v roce 1888 založil nadaci "Kolonie pro invalidní pomocné dělníky železářského a kovodělného oboru v Brně". Do ní věnoval 18000 zlatých.
„A důvodem založení bylo, aby se postaral o zraněné nebo přestárlé dělníky,“ dodal Sklenář.
V dnešní Viniční ulici se stavělo podle návrhu architekta Augusta Prokopa, s nímž se Wannieck sblížil při výstavbě Vaňkovky a který měl zkušenosti se sociální výstavbou na Kladensku.
„Takže vlastně tady vznikly čtyři domy. Dva menší byly osmibytové a dva větší byly dvanáctibytové, kdy vlastně těm dělníkům byl určený jeden byt na doživotí. K bytu vždycky patřila malá zahrádka,“doplnil Karel Sklenář.
Domy situované do těchto míst z důvodu, že sem prý údajně nedosáhl kouř z továren, se od těch okolních výrazně liší svým červeným cihlovým vzhledem.
„Tak se koncem 19. století stavělo. V podstatě je to převzaté z industriální architektury a ta se zase inspirovala severo-německou, potažmo anglickým-gotickým, respektive novogotickým stylem, takže to byla v podstatě módní záležitost té doby,“ uvedl Karel Sklenář.
Jelikož se jednalo o vzorové domy, bylo v plánu jich postavit více. Tyto plány však přerušila krize na konci 19. století. I tak lze sociální výstavbu z té doby v Brně nalézt i jinde.
„ Asi skoro největší, tam takovýhle vzorových domů vzniklo skoro padesát, tak je území v Černých polích mezi Zemědělskou univerzitou a vilou Tugendhat. Tam takovýhle domy taky vznikly. Sociální, vlastně sociální bydlení,“ řekl Karel Sklenář.
I přes jejich velkou historickou hodnotu a snahy památkářů, domy nikdy nebyly prohlášeny za kulturní památku.
