Brňák do hokny spěchá šalinou. Když ji nestihne, není to pak žádná čurina, protože hrozí, že nebudou love a čórka nepřichází v úvahu. Někdy je život pěkný šaškec, to ale spraví pár škopků v nějakém baru na Prýglu.
„Hantec, nahlíženo dnešní odbornou frazeologií, terminologií, je sociolekt, což je vlastně dialekt určitý party, která spolu drží a ten hantec se vyvinul vlastně z plotny, což byl sociolekt spodiny. Až po se transformoval do sociolektu brněnské bohémy, což je krasomluva,“ vysvětlil Honza Hlaváček, brněnský odborník na hantec.
„Ono to vzniklo jako tajná řeč. Hlavně ta spodina, zloději, kramáři a všelijaký takový nechtěli, aby takový ty očka, co je sledujou a policajti, aby náhodou nevěděli, o čem mluvijou,“ dodal Libor Machata, hudebník, ilustrátor a kamarád Honzy Hlaváčka.
Hantec vznikl působením různých brněnských etnik. Míšením hanáckého nářečí s brněnskou němčinou, jidiš, romštinou a italštinou. Jeho počátky sahají do přelomu 19. a 20.století. V té době bylo Brno považováno za vídeňské předměstí. A jako každý jazyk se i hantec vyvíjel dál.
„No a potom v šedesátejch letech vlastně ta brněnská bohéma, když se chtěli nějakým způsobem zviditelnit, nebo poukázat nebo identifikovat mezi sebou, tak vyšla z tý starý plotny a udělala ten novej hantec, kterej vlastně už nebyl tolik o tý němčině a začali tvořit ty nový hantecový výrazy,“ doplnil Honza Hlaváček.
„A dneska se do toho míchá pouze jenom angličtina a vlastně ten jazyk se vyvíjí velmi, velmi pomaloučku a potichoučku,“ řekl Libor Machata.
Honza Hlaváček s Liborem Machatou spolupracují přibližně třináct let. Pro milovníky hantecu dvojice společně vytvořila další knížku. Nyní již dvanáctou v pořadí.
„Děláme na knížkách, protože tohleto je vlastně frazeologie hantecu „Zdar jak sviňa 2“. Je tam ta dvoječka. Vzhledem k tomu, že první díl „Zdar jak sviňa 1“ byl úspěšný, tak vydavatelství řeklo, půjdem do toho znova, takže si vyžádalo druhej díl. Jsou to brněnský fráze,“ řekl Honza Hlaváček.
„Honza ovládá hantec, zatímco já hantecem jen tak maluju. Takže my jsme se dali dohromady a udělali jsme takové zkomponované duo. Dokonce děláme i program, kde se snažíme lidem trošku vštípit toho hantecu při dobrých písničkách jenom se španělkou“
prozradil Libor Machata.
Jazyku se hranice klást nedají. Hantec je ale ani příliš nepřekračuje. Nešíří se, zůstává věrný spíše Brnu a jeho okolí.
„S fanklubem brněnskýho hantecu na facebooku třeba, děláme všechno proto, abych hantec nezanikl. A dokonce jsme šli tak daleko, že ve spolupráci s českou akademií nebo Akademií věd České republiky, správním ústavem pro jazyk český, chceme hantec brněnskej posunout jako nehmotnou památku chráněnou UNESCEM. “
svěřil nám Honza Hlaváček.
Celý proces je zdlouhavý. Měl by trvat tři až čtyři roky. Zatím je vše ve fázi vyjednávání. Snad se ale hantecu nakonec podaří zařadit se na seznam nehmotného kulturního děditství vedle modrotisku a sokolnictví.
