V Kateřinské jeskyni, konkrétně její části nazývané Ledová a Bezejmenná chodba, odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci odhalili další skryté tajemství. Stalo se tak právě díky nedávným nálezům pravěkých kreseb uvnitř jeskyně, díky nimž byl zahájen důkladný výzkum i v jejích hlubších částech.
„Nálezy těch kreseb prokázaly opakované návštěvy těch pravěkých lidí do těch vnitřních částí jeskyně, i když se zde permanentně nezdržovali, ale navštěvovali, je opakovaně a často,“ řekl Petr Zajíček, odborný pracovník správy jeskyní České republiky, pověřený dokumentací výzkumu v Kateřinské jeskyni.
V polovině devatenáctého století tehdejší jeskynní badatele v čele s doktorem Wanklem nenapadlo zkoumat hlubší části jeskyně. Zabývali se pouze portálem, kde se stejně jako ve většině jiných jeskyní nacházelo pravěké sídliště, a kde se pravěcí lidé ukrývali před nepříznivými atmosférickými podmínkami.
„Takže vlastně badatelé se zabývali pouze portály jeskyně a v celém Moravském krasu máme desítky lokalit od neandrtálců staré 130000 let, až vlastně do pozdního řekněme neolitu, halštatu a tak dále. Ale nikoho nenapadlo, pokud když tady nenašli vlastně kromě kostí jeskynních medvědů nic z lidské činnosti, tak vlastně nikoho nenapadlo tady kopat v té jeskyni,“ uvedl Petr Zajíček.
V archeologických sondách byly nalezeny například střepy z doby bronzové, kamenné pravěké nástroje a dvě vzácné kamenné destičky s rytinou připomínající procesí chetitských bohů. Velkým překvapením byl také nález velkých kovových plátů s vyraženými otvory po mincích a takzvaných střížek, což jsou polotovary mincí bez ražby, které jsou dokladem existence tajné penězokazecké dílny v prostorách jeskyně.
„Bylo to opravdu překvapení, protože v Moravském krasu je to poprvé vlastně jako kdyby. Samozřejmě známe, nejznámější je třeba z jeskyně Šipky nebo z Prachovských skal a úplně nejznámější je z Koněpruských jeskyní. To byla z dob husitských, to byla starší, trošku. Ale pro pro nás to bylo velké překvapení, protože v Moravském krasu to tady bylo poprvé,“ dodal Petr Zajíček.
Nalezená středověká penězokazecká dílna je datována do buď konce 14. nebo průběhu 15. století. Archeologové mají v Kateřinské jeskyni i nadále své plány.
„Především pokračovat na těch lokalitách, kde už jsme vlastně začali, protože přinesli skutečně překvapivé nálezy. A navíc tady máme ještě několik dalších míst, kde jsou ty pravěké kresby, kde dosud nebylo vlastně kopnuto do země. To znamená, tam předpokládáme také, že by mohly být nějaké doklady, ať už středověku nebo pravěku,“ doplnil Petr Zajíček.
Peníze se nefalšují jen dnes, ale už ve středověku tato činnost existovala. K tomu právě penězokazecké dílny sloužily. Pachatelé si pro svoji činnost vybírali odlehlá místa. Třeba právě jeskyně. Falšování bylo dost často iniciováno šlechtici. A to i přesto, že tato kriminální činnost byla ve středověku trestána smrtí.
