Po Praze, Pardubicích nebo Českých Budějovicích má teď i Brno svůj první městský holubník. Vyrostl v přístavku na expanzní nádrž na magistrátní budově v Kounicově ulici a jeho cílem je snížení holubí populace, která je i v Brně velmi početná.
“Můžu říct, že podle našich prvotních výzkumů a poznatků to vypadá, že se v Brně pohybuje 20 až 30000 holubů s tím, že 12% z toho čísla, které jsem teďka řekl, tak se pohybuje v městském centru. 64% by se mělo pohybovat v tom vlastním městě a zbývající 1/4 se pohybuje na periferii,” řekl akademický pracovník Mendelovy univerzity Ing. Jakub Drimaj, pověřený monitoringem holubí populace v Brně.
Do holubníku, na jehož vybudování se podíleli učni ze Střední školy stavebních řemesel v Bosonohách a dřevo dodala městská společnost Lesy města Brna, se vejde 32 holubích párů. Ty jsou krmeny stravou s vitamíny a léčivy proti parazitům.
“Holubům se přezdívá létající krysy. Nicméně podle těch posledních výzkumů můžu asi i zodpovědně tvrdit, že populace holubů je poměrně zdravá a ten jejich podíl na šíření nějakých nemocí nebo chorob je skutečně minimální. Když si k tomu ještě přičtem, že holuby v holubnících se budou pravidelně léčit, a to prostředí se bude dezinfikovat, tak si myslím, že nehrozí naprosto žádné bezpečnostní riziko, jak pro obsluhu, tak už vůbec ne pro občany,“ dodal Ing. Jakub Drimaj.
Holubům se v holubníku přibližně polovina vajec vymění za atrapy. K regulaci holubí populace se však používají i jiné metody.
„Těch metod je celá řada. Od aplikace různých chemických látek, ať už to jsou jedy, antikoncepce, přes nějaké elektrické výboje, až po třeba plašení nebo lov pomocí loveckých dravců, odchyt nebo odstřel. Nicméně tím hlavním regulačním nástrojem, pokud chceme snížit populaci holubů, tak bychom měli v maximální možné míře omezit potravní nabídku, takže úplně zakázat krmení a taky omezit hnízdní příležitosti,“ zdůraznil Ing. Jakub Drimaj.
Jeden holubník nestačí. Například v německém městě Augsburg, které je o něco menší než Brno, jich bylo třeba dvanáct, aby se populace holubů během třiceti let snížila zhruba o polovinu.
„Máme vytipovány další lokality nebo respektive budovy, magistrátní budovy, kde by se mohlo v půdě vestavět nebo v části půdy mohly vystavět další holubníky. A potom ještě spolupracujeme a máme domluveno vybudovat jeden holubník v areálu Bohunické věznice,“ uvedla vedoucí Odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství na Magistrátu města Brna, JUDr. Marta Kolková.
Snad tedy budování městských holubníků splní nejen svůj plánovaný účel, ale zároveň i přispěje k lepšímu soužití mezi holuby a lidskými obyvateli města.
