Někdo je míjí bez povšimnutí, jiný se k nim skloní. Kameny zmizelých, v německém překladu Stolpersteine, vycházejí z myšlenky německého umělce Guntera Demniga, který první kámen umístil v roce 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem. Jsou připomínkou násilného vytržení převážně židovských obyvatel z jejich domovů během druhé světové války, kteří se stali oběťmi nacistického režimu.
“Ten název “kámen zmizelých“ jsme zvolili vlastně na základě tehdejšího projektu Židovského muzea v Praze, který měl projekt “Zmizelí sousedé”, což byl program pro školní mládež, aby si mládež uvědomila, že tam kde v současné době bydlí, tak že byli lidé před 2. světovou válkou, kteří tam bydleli, ale už nejsou. Tak proto to byli zmizelí sousedé,” vysvětlil Barak Selinger z Židovské obce Brno.
Během deseti let se v Brně položilo zhruba 300 kamenů zmizelých. Jsou to v podstatě betonové kvádry o rozměru 15 x 15 centimetrů, což je od Stolpersteinu o velikosti 10 x10 centimetrů odlišuje. Na ně je přidělaný mosazný plíšek, do nějž jsou vyryté informace o obětech.
„Uvádí se na kamenu, zde žila například u ženy Frederike Stiassni, datum narození. Potom se uvádí datum transportu, které byly většinou z Brna a většina transportů byla namířena do Terezína,“ doplnil Barak Selinger.
Pokud oběť zemřela v Terezíně, kde byla dobře vedena databáze vězněných, uvádí se, že byla zavražděna v Terezíně. U obětí, které byly poslány dál do koncentračního tábora, se uvádí jako datum úmrtí příjezd do tábora, protože se neví, kdy byly zavražděny a předpokládá se, že v táboře dlouho nepřežily.
„Kameny financují objednatelé. To znamená pozůstalí, obce, různé spolky, Sokol. Výroba kamene stojí 3100 korun,” dodal Barak Selinger.
Již třetím rokem jsou kameny zmizelých nedílnou součástí festivalu Štetl, který v rámci projektu „Návraty do Brna“ pátrá po rodinách původních brněnských Židů, kteří ve městě Brně zanechali historicky významný otisk a válku nepřežili.
“V letošním roce přivezeme potomky rodiny Blochových. Byla to jedna z nejvýznamnějších brněnských rodin, která v Brně založila výrobní závody na výrobu kůže a také pneumatik na Rybářské ulici. V letošním roce přijede 15 potomků z celého světa zase zvednout tady tento příběh. A opět budeme pokládat kameny zmizelých za tuto rodinu a to jak na ulici Hlinky, tak na ulici Křídlovická,“ sdělila organizátorka Štetl festu, Eva Yildizová.
Tímto dojemným aktem se festival zahajuje.
„Je to nádherné jak tito lidé znovu nacházejí cestu k městu Brnu, ale také sami k sobě. Protože nám se sem tam daří ,a letos opět, v minulých letech také, že ti lidé se vlastně poprvé dost často potkají tady v Brně, ti potomci,“ svěřila se Eva Yildizová.
