V Kynologickém klubu v brněnských Židenicích se opět sešli milovníci psů. Už po třinácté se zde konala tradiční Voříškiáda – událost, která spojuje lásku ke psům, zábavu a pomoc těm, kteří ji nejvíc potřebují.
„Cílem této akce je v podstatě láska k pejskům. S tím, že rádi široké veřejnosti představíme možnost pracovat s pejsky. Návštěvníci se mohli těšit na soutěž o nejšikovnějšího pejska. V rámci této soutěže se hodnotilo, jak pejsek dokáže s psovodem pracovat. A dále se mohli těšit na soutěž v párových kostýmech, si nechat namalovat něco hezkého na obličej. Mohli se dotázat naší paní veterinářky na všetečné dotazy. A dále tu byla zapůjčena sanitka, kdy se lidé mohli seznámit s první pomocí díky dobrovolným hasičům z Vinohrad,“ přibližuje program akce předseda Kynologického klubu Brno – Židenice Ivan Saitl.
Voříškiáda každoročně pomáhá konkrétní organizaci pečující o psy. Letos podpořila spolek Smečka z Knihánkova, který se zaměřuje na zvířata, pro která by jinak nebyla žádná další šance.
„Máme momentálně 33 pejsků a bereme si z útulků pejsky, kteří by tam s největší pravděpodobností už umřeli, protože jsou staří, třeba i velcí, nebo nějak nemocní, handicapovaní, a mají prostě minimální šanci, že by si je někdo vzal. Voříškiáda nám pomáhá tím, že tady můžeme mít stánek s knihami, protože my prodejem knížek vyděláváme na veteriny. A taky veškeré dobrovolné vstupné nám členové kynologického týmu předají, což je od nich strašně moc krásné,“ mluví o spolku Smečka z Knihánkova jeho předsedkyně Irena Teplá.
Mnoho návštěvníků přišlo už poněkolikáté. Pro některé je Voříškiáda způsobem, jak se pobavit, potkat přátele i přispět na správnou věc.
„My jsme už tady byli dva roky zpátky na Voříškiádě a byla to moc fajn akce. Zúčastnili jsme se vlastně soutěže o nejšikovnějšího voříška. Známe i Smečku z Knihánkova, takže jsme moc rádi, že takhle můžeme i přispět,“ říká návštěvnice akce Klára Skoutnicová.
Spolek Smečka z Knihánkova zachraňuje psy s nelehkým osudem – někteří pak mají za sebou opravdu mrazivé příběhy. Jedním z nich je například Toníček.
„Mu je zhruba 22 nebo 23 let a je právě tady z Brna. A chtěli ho tady sníst bezdomovci. Přežil prostě strašné podmínky v horku, kde byli v krabicích. Bohužel ti pejsci se tam navzájem i jedli, docházelo tam ke kanibalismu. A když byli zachráněni, tak hodně pejsků se muselo utratit, protože byli v hrozném stavu. A Toníček to přežil už tehdy jako starý, a prostě do dneška, už v téměř těch 23 letech, je pořád prostě pašák a hrdina,“ poděluje se o mrazivý příběh jednoho z psích členů Smečky z Knihánkova Teplá.
Voříškiáda ukazuje, že i zábavná akce může mít hlubší smysl. Díky spojení radosti, pomoci a lásky ke zvířatům se podařilo nejen pobavit, ale i podpořit ty, kteří si naši pozornost zaslouží.
