Záplava informací, sociální sítě i nové technologie. Orientovat se v tom, co je pravda a co manipulace, je dnes čím dál složitější. Ověřování informací se proto stává důležitou dovedností pro každého.
„Je důležité naučit lidi ověřovat informace, aby se dokázaly rozhodovat na základě více zdrojů. Aby nebyli manipulovatelní, což je velmi důležité například před volbami. Aby se nenechávali strhnout emocemi, protože dezinformátoři právě často útočí i na to, abyste se rozhodovali pod nějakým tlakem třeba těch emocí,“ říká lektorka spolku Fakescape Magdaléna Daňková.
Jak se v informacích lépe orientovat, se lidé učí i na specializovaných workshopech. Jeden z nich se uskutečnil v knihovně v Ostopovících a byl určen především seniorům a starším dospělým.
„Ověřovat informace je dobré asi v každém věku. Nezáleží na tom, jestli jste dospělý nebo dítě, které se třeba dívá na nějaké youtubové video,“ tvrdí Daňková.
Mnohé dnešní podvody se snaží tvářit jako běžná komunikace.
„Podvody se čím dál častěji vyskytují také na Whatsappu. Například, že vám někdo pošle audio zprávu a vydává se za vaše příbuzné. Velmi rozšířené jsou falešné telefonáty. V těchto falešných telefonátech se většinou vyskytují podvodníci buď zase jménem vašich příbuzných anebo třeba jménem nějakých státních institucí - policie nebo nějaký úřad. Cílem těchto podvodných telefonátů je z vás většinou vytáhnout peníze. A oni vlastně spoléhají na to, že vy budete jednat hned a v tu chvíli je důležité si uvědomit, že tohle vůbec není normální a tady bychom se měli nad tímhle zastavit,“ upozorňuje Daňková.
Právě tlak na rychlé rozhodnutí a silné emoce bývá jedním z varovných signálů.
„Neověřené informace jsou velkým zdrojem manipulací. Mohou vám uškodit psychicky, můžou ve vás vyvolávat strach, ale můžete také třeba přijít o peníze,“ říká Daňková.
Workshop v Ostopovicích stavěl na praktickém přístupu a modelových situacích z běžného života.
„Naše workshopy jsou koncipovány v první části jako hra, která simuluje nějaké velmi běžné situace, se kterými si můžete setkat. A v té druhé části hru společně vyhodnocujeme a potom navazujeme přednáškou, do které se snažíme zapojovat i ty účastníky. Účastníkům se snažíme předávat to, že informace by si měli ověřovat. Ne totiž každý zdroj může být důvěryhodný. I ty AI nástroje mohou pracovat s různými zdroji a ty nemusí být vždycky relevantní. Je dobré se pídit například po tom, kdo danou informaci vydal. Existují takzvané tiráže, kde se dozvíte základní informace, jako kdo to vydává, kde mají sídlo, kolik dané médium stojí, kdo pro ně přispívá a tak dále,“ vysvětluje Daňková.
Pomoci mohou i jednoduché otázky, které si lidé při čtení informací položí.
„Využíváme metodu pěti klíčových otázek. Autorem této metody je organizace Člověk v tísni. Těch pět klíčových otázek je: kdo, co, komu, jak a proč,“ sdílí Daňková.
Mediální gramotnost je důležitá v každém věku a díky dnešním nástrojům není ověřování informací složité. Stačí se naučit je používat.
