Vytvořit z rybího kalu biostimulant podporující růst rostlin? Proč ne? Lukáš Harabiš a Kateřina Patloková z Mendelovy univerzity přišli na to, jak na to. Nejprve bylo třeba najít způsob, jak odpad z chovu ryb přeměnit na kapalný přípravek. Využili k tomu tzv. kapalné kompostování.
“Ten proces probíhá právě v těchto bioreaktorech. Zjistili jsme, za jakých ideálních podmínek ten proces probíhá tak, že se většina toho kalu rozpustí a uvolní právě do té kapalné frakce, čili ten konečný kapalný produkt je stabilní, nezapáchá a je velice koncentrovaný,” uvedl Lukáš Harabiš, autor projektu a doktorand Agronomické fakulty MENDELU.
Odpadní voda z chovu ryb se již ke stimulaci rostlin v České republice využívá, a to pomocí tzv. aquaponických systémů. Ty však vyžadují pěstování rostlin ve vodě, přímo vedle chovu ryb, což je nákladné.
“Proto jsme chtěli jít cestou trochu jednodušší a nabídnout možnost i těm chovatelům, kteří třeba nemají možnost ten skleník vedle toho systému postavit, aby ta výroba toho koncentrovaného produktu probíhala někde externě vedle,” dodal Lukáš Harabiš.
Aby Lukáš Harabiš z Agronomické fakulty ověřil potenciál svého nápadu, zavolal si na pomoc kolegyni ze Zahradnické fakulty, Kateřinu Patlokovou. Společně zkoumali, jak cenný obsah láhev jejich přípravku skrývá. V testech se zaměřili na obsah živin, bioaktivních látek a mikrobiální složky produktu.
“Ukázalo se, že mimo tedy živiny obsahuje celou řadu biologicky aktivních látek, jako jsou například aminokyseliny, fytohormony, organické kyseliny apod. A z té mikrobiální složky jsme zjistili celou řadu podpůrných mikroorganismů. Například zástupce rodu trichoderma nebo bacilus,” vysvětlila Kateřina Patloková, autorka projektu a doktorandka Zahradnické fakulty MENDELU.
Díky úspěchu v soutěži MENDELU Boost začali autoři myšlenky tvořit obchodní model a plánují dostat biostimulant v první řadě do domácností a k hobby pěstitelům. Dle všeho má totiž přípravek všestranné využití.
“My jsme provedli celou řadu růstových testů na co nejširší škále rostlin od vlastně běžných zelenin jako je rajče, paprika, salát, ředkvička, přes testy na pokojových rostlinách, na drobném ovoci i na okrasných rostlinách. A vlastně veškeré ty testy mají podobný závěr, tedy, že ten přípravek stimuluje růst kořene,” doplnila Kateřina Patloková.
Některé testy dokonce prokázaly o 40 % vyšší kořenovou biomasu, než měly rostliny před ošetřením. Díky tomu jsou odolnější a jsou schopny přežít i čím dál náročnější období sucha. Široká veřejnost bude moci svým rostlinám poskytnout tuto výživu už začátkem příštího roku.
