Brno začalo své ulice veřejně osvětlovat před více než 200 lety, kdy se ve městě objevily první jednoduché lampy. Pro tehdejší obyvatele to znamenalo zásadní změnu v tom, jak se po setmění pohybovali ulicemi.
„Bylo to novum, protože do té doby tady vládl de facto středověk na ulicích města. Lidé chodili v bahně, v odpadcích a ve tmě. Takže byl to stav, který si dneska absolutně nedokážeme představit,“ přibližuje počátky svícení v Brně Zeno Čižmář, historik.
První veřejné osvětlení přitom fungovalo velmi jednoduše a o jeho každodenní provoz se starali lampáři, kteří po setmění vyráželi do ulic.
„Byly to hliněné mističky, naplněné lojem anebo řepkovým nebo lněným olejem. A to byl vlastně zdroj světla nejen pro ulice, ale vlastně svítilo se těmito lampičkami i v domácnostech. Takže tehdy lampáři měli stejné starosti jako ti dnešní. Oni měli za úkol, v daný čas vyběhnout do ulic a pokud možno jako současně zapálit tyhle lampičky v těch lucernách, který byly na kůlech tehdy rozmístěné po celém středověkem centru města,“ přibližuje tehdejší práci lampářů Zeno Čižmář, historik.
Od prvních lojových lamp se způsob osvětlení postupně měnil spolu s novými technologiemi. Dnes už provoz celé sítě funguje úplně jinak a řídí se přesně danými pravidly.
„Tak musí splňovat samozřejmě normy, musí splňovat rovnoměrnost a hromadu dalších parametrů, které má předepsané a musí taky umět zhasnout a rožnout automaticky. Už dneska tam neběhají lampáři jak před těmi 300 lety, ale ovládá se to z centrálního dispečinku,“ vysvětluje Josef Šaroun, provozně-technický ředitel Technických sítí Brno.
Nyní už ale nejde jen o to, aby bylo město dobře osvětlené. Technické sítě řeší také to, aby světla nebylo zbytečně moc a svítilo se jen tam, kde je to opravdu potřeba.
„Existuje norma, která říká, jak se musí minimálně nasvětlit. Vychází samozřejmě z toho, jaká je tam hustota dopravy, jaká je tam kriminalita, jak je ta ulice široká. Naším cílem je zbytečně nesvítit. To znamená, snažíme se svítit přesně na tu normu a nepřesvětlovat. K tomu jsou nejenom přesné výpočty, ale jsou k tomu i speciální měřidla, které vlastníme,“ přibližuje současný přístup k veřejnému osvětlení Josef Šaroun, provozně-technický ředitel Technických sítí Brno.
Za poslední roky se proto Technické sítě zaměřily hlavně na výměnu starších svítidel za úspornější LED technologie. Spolu s tím klesla spotřeba elektřiny i počet světel, která zůstávají mimo provoz.
„Tahleta výstava ukazuje to, kam se ty technické sítě za to období posunuly, nejenom za těch historických 100 let, ale hlavně za to poslední období a tam si myslím, že je, čím se pochlubit. V těch posledních, řekněme, 10 letech se nesvítivost dostala pod 0,5 % a snížili jsme spotřebu elektrické energie skoro o 20 % a hromadu dalších věcí. Instalovalo se za to období asi 15 000 LED svítidel,“ doplňuje Josef Šaroun, provozně-technický ředitel ředitel Technických sítí Brno.
Za 245 let se tak z jednoduchých lojových lamp stala rozsáhlá síť, která dnes funguje pomocí moderních technologií a přesného řízení.
Co všechno obnáší osvětlit Brno a že toho není málo, se dozvíte na výstavě na Nové radnici.
