Poruchy spánku mají různé podoby a jejich příčiny nemusí být na první pohled zřejmé. První vyšetření proto často začíná ještě před návštěvou spánkové laboratoře.
„Vyšetření člověka, který přijde a stěžuje si na poruchy dýchání ve spánku, tak většinou začíná u praktického lékaře nějakým screeningem, kdy se ho ten praktický lékař zeptá na symptomy. Někteří dokonce mívají už screeningová zařízení, která nám dokáží detekovat průtok vzduchu nosem a saturaci krve kyslíkem. Má to i celá řada specialistů ambulantních, ať už jsou to lékaři ORL, plicní lékaři, kardiologové či další odbornosti, psychiatři, dětští lékaři. A pak když se dostane ten pacient k nám do spánkové laboratoře, tak my mu máme možnost udělat buď polygrafii nebo polysomnografii,“ popisuje Ondřej Ludka, přednosta Všeobecné interní kliniky FN Brno.
Jedním z častých problémů, se kterými se lékaři u pacientů setkávají, bývá chrápání. To ale může mít různé příčiny.
„Chrápání může být běžným projevem toho, že nám vibrují opravdu části měkkého patra a jiné části v oblasti těch dýchacích cest a neznamená to nic. Ale my bohužel míváme velmi často s chrápáním spojeny poruchy dýchání ve spánku a ty už potom jsou nebezpečné, protože se nám zastavuje dech a ta zástava musí trvat déle než 10 sekund a je spojená opravdu s tím, že se nám buď ten dech zastaví úplně anebo se omezí to proudění vzduchu, a to pak způsobí, že naše krev není saturována dostatečně kyslíkem,“ vysvětluje Ondřej Ludka, přednosta Všeobecné interní kliniky FN Brno.
Poruchy dýchání ve spánku mohou mít dopad na různé části organismu a souviset i s dalšími onemocněními.
„Ten vztah s poruchama dýchání ve spánku lze nalézt u celé řady onemocnění a zkoumá se ledasco vztah k mikrobiomu a další, takže opravdu poruchy dýchání ve spánku mají obrovský přesah do celé medicíny. Protože my jsme zvyklí jako lékaři řešit to, co má pacient ve dne, co ho obtěžuje, ale nikdo se nedívá na těch 8 hodin spánku, což je třetina našeho života a nikdo se nedívá na to, jak ten spánek probíhá, co se v něm děje, jak to tělo reaguje,“ říká Ondřej Ludka, přednosta Všeobecné interní kliniky FN Brno.
Příčiny potíží se spánkem mohou být různé. Důsledky nespavosti ale člověk často pocítí hlavně přes den.
„Příklad – třeba spím 3, 4, 5 hodin denně, což není mnoho a když takhle spím 4 hodiny týden, tak samozřejmě se mi chce spát přes den. Logicky mám tendenci si sem tam schrupnout, takže když to vyjde, tak samozřejmě, takže si trošku jako aspoň přes den, že prostě je potřeba spát kdykoliv. Tak ten spánek se musí realizovat, když je to možné, tak prostě musíme spát,“ říká pan Skryja, pacient spánkové laboratoře FN Brno.
Pokud se nedostatek spánku promítá do běžného dne, je na místě hledat jeho příčinu.
Potíže se spánkem není dobré dlouhodobě přehlížet. Pokud se vám opakují, má smysl kontaktovat lékaře.
