Fakt, že je voda čím dál vzácnější, si uvědomují starostové jednotlivých městských částí I Veřejná zeleň města Brna. Společně proto hledají způsoby, jak šetřit pitnou vodou a využívat k zavlažování zelených prostor například tu dešťovou.
“My máme studny v parku Lužánky, čili využíváme tuto vodu vlastně průsakovou podloží Ponávky. Dále tam jsou vrty, tak ty budeme využívat v dalším roce.” Tomáš Trnka propagační činnost, Veřejná zeleň města
Například v parku Špilberk funguje systém trativodů. Dešťová voda má tak možnost se vsáknout do kanálků, které do nich vedou.
”Z toho trativodu se to uvolňuje dál třeba několik týdnů” Tomáš Trnka propagační činnost, Veřejná zeleň města.
Způsoby, jak s vodou nakládat co nejefektivněji, hledají i starostové městských částí. V Bohunicích například vybudovali rezervoár, který pojme pětadvacet kubíků vody.
"Nám schnou dvacetileté stromy, schne nám tráva, pitnou vodu používáme koneckonců na jejich zalévání I na blokové čištění, tak jsme se rozhodli, že pitnou vodu ušetříme a postavili jsme proto tento rezervoár.“ Antonín Crha (KDU-ČSL) starosta, Brno-Bohunice.
Veřejná zeleň města Brna bude v budoucnu prosazovat zajištění většího množství retenčních nádrží, tedy zásobáren například dešťové vody, které jsou často budovány pod zemí. Kdyby se například vybudovaly v parcích, dalo by se vody získat poměrně velké množství.
“Prakticky by to šlo udělat i ve stromořadí, vlastně v alejích. Kde jsou vlastně už rekonstrukce plánované, tak už by se mělo počítat s tím, že by se tam ty retenční nádrže mohly udělat.“ Tomáš Trnka propagační činnost, Veřejná zeleň města.
Dále by pomohlo při rekonstrukcích ulic vytvářet místa, kde se může voda volně vsakovat, například přerušením obrubníku. Zapojit se do šetření vodou může každý, třeba využíváním pitné vody k více než jednomu účelu, tedy sběrem vody po sprchování či umývání zeleniny. Jana Holubová, televize Brno 1.
