Historii Písečníku připomíná středisko pod skálou

Nenápadné uličky v pozadí rušných dopravních tepen. Tak by se dala nazvat část brněnských Husovic poblíž vlakové zastávky Lesná. Právě v těchto místech vznikl ve třicátých letech letech minulého století

,,V Písečníku, jak již název napovídá se na přelomu 20. a 30. let těžil písek a už v době, kdy probíhala těžba se tu usídlili dělníci, kteří tu pracovali. Následně se k nim přidali další známí a příbuzní," sděluje Zbyněk Zavadil správce centra Písečník 94. 

O deset let později tu těžba skončila a v údolí na tehdejším okraji Brna vyrostla jedna z největších nouzových kolonii vůbec. Podle dochovaných údajů zde žilo na 5 stovek lidí. ,,Písečničtí jak máme zjištěné z fotografií a ze vzpomínek pamětníků, které jsme k naší velké radosti ještě potkali víme, že Písečník si žil svým vlastním životem a vážili si toho, že mají střechu nad hlavou," říká Zavadil.

Těm nejchudším rodinám v počátcích jako útočiště sloužily dokonce odstavené vagóny. Místní obyvatelé na svých pozemcích, na kterých žili na základě jasně daných podmínek radnice, pěstovali ovoce, zeleninu a další suroviny. Na konci ulice Písečník už 5 let sídlí inspirační centrum. Třikrát týdně se tu veřejnost schází, aby se dozvěděla nejrůznější informace o zdravém životním stylu, ekologii nebo jiných tématech.

,,Zájemci, které projekt zaujme a chtějí jej podpořit, mohou nakoupit k knihy v dobročinném antikvariátu, popřípadě nakoupit v našem malém obchůdku nebo nám pomoci například dobrovolnickou činností," popisuje nabízené možnosti správce.

Lukrativní pozemky podél vytížené tišnovské železnice jsou zanořené několik metrů v pískovcovém lomu. Častými přestavbami nových majitelů tak lokalita postupně zaniká. Historii kolonie i jeho obyvatel však i nadále připomíná jeden z mála původních domů, který je jako jediný otevřený veřejnosti. Kouzelná atmosféra tu zkrátka dýchne na každého.