30 let uplyne v listopadu od počátku takzvané sametové revoluce.
Samozřejmě se kolem tohoto data bude konat řada akcí, které
budou toto výročí připomínat. Oslavit výročí chtějí i
autoři výstavy s názvem Havlova architektura.
“Přemýšleli
jsme o tom jak, tak jsme si říkali, že grafickým vyjádřením
V.Havla ho uctíme nejlépe. Potom k tomu přišla myšlenky, protože
jsme metodické centrum moderní architektury, a k architektuře máme
blízko, tak k tomu přišla myšlenka zabývat se, nebo ukázat
vpodstatě generace Havlů z pohledu architektury,” uvedla Vlasta
Loutocká, kurátorka výstavy.
Svým
architektonickým počinům a inspiracím přihlíží také samotný
prezident Havel. Tedy, jeho busta a skicy, podle kterých jí tvořil
Zdeněk Makovský.
“Není to otisk
reálné hlavy Václava Havla, ale je to ztvárnění, které se
snaží spíš pochopit jeho celoživotní osud, jeho duchovní
pochody,” popsal Zdeněk Makovský, autor busty Václava Havla,
architekt a sochař.
Otec i dědeček
bývalého prezidenta zanechali v Praze významné stopy samotným
svým dílem, Václav Havel pak jako velký inspirátor děl
moderních architektů za svého působení na Pražském Hradě.
“Děd Havel byl
samouk, teprve otec Havel vystudoval odbornou školu. Já bych spíš
řekla, že entuziasmem a touhou, něco po sobě zanechat, se jim to
podařilo. Václav Havel zase takovou otevřeností, vstřícností
chtěl otevřít Hrad a udělal to tím způsobem, že ho zkrášlil,“
doplnila Vlasta Loutocká, kurátorka výstavy.
Odkaz havlovské
dynastie je samozřejmě hmotný v jejich architektuře. Ovšem možná
ještě důležitější jsou pro současné i budoucí generace
odkaz jejich způsobu myšlení a života.
“Pro mě udělali
strašně moc, celá jeho rodina. Ten kulturní odkaz celé té
Havlovy větve rodinné je nezpochybnitelný a já si toho nesmírně
vážím,” vysvětlil Zdeněk Makovský, autor busty Václava
Havla, architekt a sochař.
Vernisáž výstavy
byla pojata i trochu nevážně, kdy vše odstartovala projekce
Havlovy hry Audience v podání Karla Šípa a Jaroslava Uhlíře a
následovala hudební produkce v hudebním salonku vily Stiassni. To
vše je možná správnou cestou, jak současné generaci přiblížit
a zprostředkovat architekturu.
“Ta akce,
vždycky nějaká, lidé. kteří za něčím přijdou, baví se,
cítí se tady dobře, tak i podvědomě tu architekturu vnímají,”
dodala Vlasta Loutocká, kurátorka výstavy.
15 vystavených panelů jednotlivých staveb, okolnosti jejich vzniku i autentická svědectví jejich autorů, stejně tak, jako doprovodná výtvarná díla, budou k vidění v brněnské vile Stiassni až do 15.prosince.
