Domky v Kamenné kolonii vznikly původně jako nouzové bydlení pro
dělníky, kteří pracovali v blízkém okolí, nejčastěji v
Khonově cihelně na kopci před Bohunicemi.
“Původně to
byl lom, který se zavřel a potom na dně toho lomu město povolilo,
někdy v roce 1920 byl první obyvatel, výstavbu těch nouzových
domků,” popsal Radim Horák, obyvatel Kamenné kolonie.
Později po
uzavření horního lomu se další domky začali stavět i tam.
Většinou lidé stavěli z materiálu, který v okolí posbírali -
dřevěné kostry, vyplněné nhražkou zdiva.
“Některý jsou
dělány z cihel například z té Khonovy cihelny, kde si buď mohli
dělníci brát zmetkové cihly, nebo je možná kradli, těžko říct.
Tak z toho si stavěli ty domy,” uvedl Radim Horák, obyvatel
Kamenné kolonie.
Domky jsou stavěny
na dně lomu, čili bez základů, většinou blízko sebe, celá
kolonie je tak dodneška protkána úzkými uličkami. Původně
dělnická kolonie byla vždy specifická strukturou svých obyvatel.
Nejdříve chudé vrstvy, různé živly na hraně zákona, kvůli
kterým se lidé z Brna bli do těch míst chodit.
“Ta změna
nastala v nějakých 70.letech, kdy se začaly stavět sídliště a
lidé, co tu žili, dostali možnost nějakého bytu v paneláku.
Začali odsud odcházet a domky se uvolňovaly a začali je kupovat
ti, kterým se tady líbilo,” doplnil Radim Horák, obyvatel
Kamenné kolonie.
To byli většinou
umělci, hudebníci, malíři, sochaři. Těm se zde líbilo díky
levné možnosti bydlení a specifické atmosféře tohoto místa.
“Ten genius loci
je daný podle mě tou skladbou, jak jsou ty domy postavené, tím
urbanismem. I když pro dnešní potřeby bydlení jsou potřeba
různé úpravy, pořd si myslím, že ten genius loci si to drží,
že je to hlavně o těch lidech, kteří tady žijí, tím
urbanismem, jak ty domy jsou poskládány, jaké prostory kolem nich
vznikají,” vysvětlil Radim Horák, obyvatel Kamenné kolonie.
Jen pár desítek
nebo stovek metrů od centra města m člověk pocit, jako by se zde
zastavil čas. a to, jak v tom pozitivním, tak i negativním smyslu
- jako třeba zastaralá kanalizace v Dolní a vlastně neexistující
v Horní Kamence.
“To, že se ta
doba zastavila, je sice plus v tom klidu nebo způsobu toho žití,
ale nějaké zásobování energií a podobné věci, kdyby byly
současnější, tak by to asi nikomu nevadilo,” dodal Radim Horák,
obyvatel Kamenné kolonie.
Důvody pro žití
v této svérázné čtvrti měli lidé často různé.
“Bylo to pro nás
tenkrát takový únik z šedivé reality z rodinného prostředí,
které nám nevyhovovalo, životní styl našich rodičů. Tak jsme se
měli možnost tak jako vymezit,” řekla obyvatelka Kamenné
kolonie.
Kamená čtvrť, Kamenka, je místo s tak bohatou historií, ale také současností, že se do těchto malebných uliček s kamerou určitě vydáme ještě alespoň jednou, abychom se pokusili zprostředkovat tu zvláštní atmosféru i vám.
