Vědci z Mendelovy univerzity už několik let zkoumají, zda je
možné ovlivnit spotřebitele, aby množství vyplýtvaných
potravin snížili. Za sebou mají první část tříletého
projektu ke zjišťování množství vyplýtvaných potravin v
Brněnských domácnostech.
“My potřebujeme vědět tu základní
bázi, protože nelze vlastně snižovat něco, co nemáme změřeno.
Nemáme počáteční data, proto potřebujeme vědět, jaký je stav
v České Republice. Musíme poznat vlastně kolik domácnosti
plýtvají, proč plýtvají. To nás vedlo k tomu, abychom měli
tento projekt,” popsala Marcela Tuzová, Ústav marketingu a
obchodu, MENDELU.
Pokud chceme něco změřit či zvážit,
musíme to ve většině případů fyzicky mít k dispozici.
Zajímalo nás, jaká je tedy metodika získávání takzvaného
reprezentativního vzorku odpadů.
“My postupujeme ve spolupráci se
společností Greensolution dle certifikované metodiky. To znamená
máme vytipované kategorie, které se měří, v rámci toho, když
se sveze ten komunální odpad, tak se z té hromady odebere pomocí
kvartace 200 kilo a ten se pak rozebírá,“ doplnila Marcela
Tuzová, Ústav marketingu a obchodu, MENDELU.
K samotnému vytřídění kuchyňského
odpadu se používají síta 4x4 respektive 2x2 centimetry. Takto
získaný materiál se pak roztřídí na jednotlivé kategorie:
pečivo, maso, mléčné výrobky a podobně. Samotný projekt je
naplánován na tři roky.
“V rámci prvního roku probíhá
pouze měření, kdy 4x do roka budeme v rámci ročních období
zjišťovat skutečné vyhozené množství potravinového odpadu do
směsného komunálního odpadu,” dodala Marcela Tuzová, Ústav
marketingu a obchodu, MENDELU.
Na druhý rok jsou naplánovány
intervence, informace a působení na zkoumané skupiny tak, aby se
pozitivním způsobem změnilo jejich chování při nakládání s
potravinami. Jde o takový komunikační mix, kterým chtějí autoři
oslovit tři základní generace.
“Když se podíváme na ty
intervenční módy, tak jsou dva. Jeden levnější - nálepky na
popelnice, letáky, plakáty, jednoduchá sdělení na sociálních
sítích. A pokud se podíváme na ten druhý mód, tam už by byly
využity náročnější metody, workshopy, diskuzní setkání, akce
vaření ze zbytků, tak, abychom toho spotřebitele byli schopni
více aktivovat,” vysvětlila Lucie Veselá, zástupce hlavního
řešitele projektu.
Poslední fáze projektu nastane ve
třetím roce. Ta ukáže, jaký mělo působení na skupiny občanů
dopad.
“V tom třetím roce už nebudou
probíhat intervence, už budeme jenom měřit, zda to naše působení
mělo nějaký dlouhotrvající účinek,” zakončila Marcela
Tuzová, Ústav marketingu a obchodu, MENDELU.
Plýtvání potravinami je celkem zřejmý a výrazný problém. Podobné projekty, jako ten z Mendelovy univerzity jsou proto důležité a my jej v průběhu následujících tří let budeme sledovat i za vás.
