Vše začalo prstem. Zástupci kapucínského řádu oslovili Muzeum
s žádostí o vydání prstu barona Trencka, který se za
nevyjasněných okolností do sbírek muzea dostal.
„Absolvovali
jsme proces vyřazení předmětu ze sbírky, ono to není jen tak.
Prst jsme jim vrátili, ale při té příležitosti jsme se
domluvili, jestli bychom mohli probádat vícero mumií v hrobce a
hlavně barona Trencka,” popsal Petr Vachut, archeolog, Muzeum
města Brna.
Baron Trenck byl
pohřben v hrobce kapucínského kláštera, kde se jeho tělo
přirozeně mumifikovalo. V únoru 2017 tým odborníků Trenckovu
mumii transportoval na CT vyšetření a začal ji zkoumat
nejmodernějšími metodami forenzní antropologie a soudního
lékařství.
„Hlavním
podkladem bylo vyšetření Barona Trencka fotogrameticky v prostředí
krypty a stejný den byl v únoru 2017 odvezen na vyšetření
počítačovým tomografem,” upřesnila Petra Urbanová,
antropoložka, Přírodovědecká fakulta MU Brno.
Na projektu se
podíleli historici, archeologové, počítačoví experti,
antropologové, soudní lékaři, radiologové, kriminalisté. Týmů,
které podobně zkoumají historické reálie, je ve Světě či
Evropě několik, ovšem Brněnská skupina má oproti nim jedno
specifikum.
„Naše absolutní
přednost je, že všechno děláme digitálně. Nepoužíváme žádné
analogové metody, žádnou sochařinu analogovou, všechno až do
posledního je práce v počítači a tím pádem se neustále můžeme
kontrolovat, můžeme upravovat ty věci, udělat více variant a
podobně, což je strašná výhoda tohoto postupu,” vysvětlil
Petr Vachut, archeolog, Muzeum města Brna.
Na rozdíl od
rekonstrukce podoby, k rozpohybování postavy ve 3D není ustálená
metodika. Autoři si pomohli postupy, které jsou používané v
počítačových hrách nebo trikových filmech
“Nakonec po
technické stránce to tak složité nebylo, i když tam byly některé
výjimky, jako věrně napodobit jeho chůzi, věrně animovat hru na
housle, co nejvěrněji zachytit prostředí, ve kterém se mohl
pohybovat,” uvedl Mikoláš Jurda, odborný asistent, Ústav
antropologie.
O baronu Trenckovi
je toho známo dost, ovšem přesto se našli věci, které badatele
minimálně překvapily.
„Těch věcí,
které nás opravdu překvapily, to, jak i po té vědecké stránce
to byla velice zajímavá osobnost,” odpověděla Petra Urbanová,
antropoložka, Přírodovědecká fakulta MU Brno.
„Osobně jsem
čekal, že díky tomu, že jsou zachované měkké části, že
najdeme nějaké jizvy na baronu Trenckovi, ale bohužel stav
dochování to neumožnil. To je pro mě zklamání, Myslel jsem, že
tím, jak byl zdatný šermíř, že bude víc posekaný,” doplnil
Petr Vachut, archeolog, Muzeum města Brna.
Výstava ze
Špilberku bude příští rok putovat do Chorvatska.
“Navázali jsme
spolupráci s městským muzeem v Požeze, krásné Chorvatské
město, které patřilo rodině Trencků a baron tam strávil
podstatnou část svého života, takže bude převezena v dalším
roce tam,” dodal Petr Vachut, archeolog, Muzeum města Brna.
Další zastávkou unikátní výstavy pak bude rakouské město Waldmünchen, kde mají barona Trencka v úctě za to, že podle legendy zachránil městečko před pandurským útokem kvůli dceři místního mlynáře. Ovšem do konce letošního roku výstavu můžete navštívit v prostorách hradu Špilberk.
