V letošním roce uplyne 100
let od doby, kdy byli vracející se vojáci z první světové války
nasazeni na bojiště válečného konfliktu, který je dnes téměř
zapomenutý. Tím byly boje o hranice nově vzniklého státu.
“Ty
poslední hranice, které se ustanovily, tak se ustanovovaly až v
roce 21 a zejména v tom roce 19. probíhaly skutečně velké boje o
to, aby skutečně jsme ty hranice, které nám vytyčily mocnosti,
tak aby tedy skutečně platily,” popsal Ivo Štěpánek ředitel,
Technické muzeum v Brně.
Zvláště
Maďarsko se tehdy nemohlo smířit se ztrátou velké části území
Slovenska, kterou si chtělo vzít zpět a hrozilo vypuknutí další
války. Po zásahu a na pokyn vítězných mocností sice měly být
boje ukončeny, ovšem v reálu to bylo poněkud jinak.
“Nicméně
jsme si ty hranice museli skutečně vybojovat, protože zejména ty
maďarské boje byly poměrně dost kruté a když sečteme vlastně
všechny oběti, těžce zraněné, nezvěstné a tak dál, tak je to
skoro šest tisíc našich prapradědů a pradědů,” vysvětlil
Ivo Štěpánek ředitel, Technické muzeum v Brně.
Je
až s podivem, jak málo o této stránce a těchto okolnostech při
vzniku Československa se mezi lidmi ví.
“Ve
školách je tato problematika naprosto opomíjena a skutečně je
prezentován jen ten 28.říjen, ale ten zbytek už se naprosto
upozadil,” uvedl Ivo Štěpánek ředitel, Technické muzeum v
Brně.
O
situaci v tehdejší době vypovídá i citát zakladatele státu a
budoucího prezidenta Tomáše Garigue Masaryka.
“O
hranice se nevyjednává, o hranice se bojuje. A nemůžeme považovat
TGM za nějakého válečného štváče, ba naopak, nicméně tímto
svým vyjádřením skutečně vyjádřil tu podstatu hranice, že
bychom si ty hranice měli nějakým způsobem chránit,” doplnil
Ivo Štěpánek ředitel, Technické muzeum v Brně.
Přesto,
že jde o vyjádření státníka, staré více než sto let, je v
dnešní době mohutných migračních vln možná platné víc, než
kdy jindy.
“Maďaři
tu zkušenost s migrací jihu mají a mají ji velice špatnou,
takže se k tomu postavili tak, že je potřeba se k tomu aktivně
postavit a skutečně to řešit nějakou cestou, která bude jasně
definována. Ne nějakým bezbřehým pouštěním těch lidí. Takže
si myslím, že je důležité si tady toto nějakým způsobem
připomínat,” dodal Ivo Štěpánek ředitel, Technické muzeum v
Brně.
Na
výstavě se návštěvníci seznámí i s výstrojí a výzbrojí
Československé armády od prvotních úprav rakousko-uherského
stejnokroje až po zavedení prvního československého výstrojního
předpisu a také s příběhy a osudy konkrétních vojáků, kteří
se těchto událostí zúčastnili.
Vznik Československa se datuje k 28. říjnu. Ovšem nebyl to jen administrativní úkon. Tato výstava nám ukazuje, že se opravdu bojovalo o hranice.
