Zaměstnavatelé v období hrozící nákazy novým typem koronaviru přichází jak o své zaměstnance tak o peníze. Někteří jejich pracovníci buď musejí do povinné karantény či potřebují zůstat doma se svými dětmi, které nemohou do školy. Finančně je zasáhnou i aktuální opatření vlády. Dostávají se například do situací, kdy musejí zaměstnanci poskytovat po určitou dobu mzdu, přesto, že nevykonává žádnou práci.
Pokud se zaměstnavatel preventivně rozhodne, že svoje zaměstnance nechá doma a nemá to návaznost na krizové opatření vlády, tak potom mají tito zaměstnanci nárok na náhradu mzdy v plném rozsahu. Pokud na zaměstnavatele dopadá krizové opatření v tom, že musí zavřít svůj provoz, nebo ho třeba omezit, tak potom, i podle informací, které jsou dostupné na stránkách MPSV, opět mají nárok na plnou náhradu mzdy. Pokud by se zaměstnavatel dostal do situace, kdy na něj přímo nedopadá opatření vlády, ale je snížená poptávka po jeho službách a výrobcích, může využít institutu částečné nezaměstnanosti, kde pokud jsou splněny další podmínky, jde jít až na to, že těm zaměstnancům poskytne 60% jejich výdělku." David Šupej - advokát, SEDLAKOVA LEGAL
Zaměstnanci se proto nemusejí bát, že by je případná opatření připravila o výplatu. Hůře jsou na tom však osoby, které jsou na volné noze a jejich plat závisí od výkonu činnosti, jako je tomu například u některých herců. Ti přišli o možnost vystupovat na prknech divadel už před několika dny.
"Mě to ovlivňuje tak, že pochopitelně nehraju, nehraje se, takže mi divadlo chybí, ale naštěstí jsem v angažmá, jsem zaměstnaná, takže mám štěstí oproti jiným mým kolegům hercům, kteří jsou jak se říká na volné noze a jsou opravdu závislí na tom, kolik odehrají představení. Tak ti mají teď tu smůlu v tom, že jim ty peníze chodit nebudou." Míša Rotterová - herečka
V případě zaměstnanců, kteří se vrátili z postižené země a je jim nakázána povinná karanténa, je situace stejná, jako by byl na nemocenské. V takovém období jim zaměstnavatel, v případě že ho situace donutí rušit některé pozice, nemůže dát výpověď. Bohužel jsou však některé firmy nuceny snižovat počet zaměstnanců. Existují však i jiná řešení.
Co se dá dělat je, že se zaměstnavatel dohodne s těmi zaměstnanci, že jim třeba dočasně změní druh práce, aby mohli dělat třeba nějaké jiné činnosti, za které je může platit nebo které teď potřebuje. Může se pokusit třeba nějakým způsobem přeskládat rozvrh směn." David Šupej - advokát, SEDLAKOVA LEGAL
Část zaměstnanců také musela kvůli uzavřeným školám zůstat doma s dětmi. Ti měli doposud právo na ošetřovné podle klasických pravidel, která se však díky schválení nového návrhu mění.
"Doteď ošetřovné fungovalo tak, že ho moli čerpat zaměstnanci do 10 let věku dítěte. Dávka se poskytovala pouze po 9 dnů, v některých případech až po 16, a neměli na ni nárok osoby samostatně výdělečně činné." David Šupej - advokát, SEDLAKOVA LEGAL
I přes všechny snahy tato opatření zasahují do finanční situace firem a některé z nich pravděpodobně čeká boj o přežití. Jana Holubová a Petr Hradský, TV Brno 1
