Orloj na brněnském náměstí nebo sochu Jošta Lucemburského doplnilo další dílo. Nová socha na rohu Beethovenovy a Jezuitské ulice zpodobňuje kněze Martina Středu. Ten se do historie Brna zapsal jako muž, který byl oporou obráncům města během třicetileté války. Autorem bronzové čtyřmetrové figury je sochař Jan Šebánek.
"Město tu sochu vypsalo explicitně jako figurální soutěž, takže to pro mě byla výzva, protože jsem vystudoval figurativní sochařství, takže s kolegou Kratochvílem architektem jsme v první řadě hledali formu, umístění, podstavec a jak to vyřešit proporčně ve vztahu k tomu místu,“ řekl Jan Šebánek, autor sochy.
Trvalo necelých devět měsíců, než se podařilo vymodelovat sochu i podstavec, na kterém kolemjdoucí najdou dva citáty Martina Středy, které v době války dodávaly obyvatelům sílu. U jeho nohou je umístěna dělová koule. Ta má připomínat legendu, podle které se poslední dělová koule vystřelená Švédy dokutálela k nohám právě Martina Středy, kde se zastavila.
"Nejsem z Brna, takže jsem o něm nic nevěděl a byl jsem docela překvapen, co to bylo za osobnost. Vlastně mě překvapilo, že tu sochu už dávno nemá. Tady ta legenda s tou koulí byla tak pěkná, že to tam automaticky skočilo. Ten text, my jsme si načítali různé jeho úvahy, a tyto dva citáty byly takové nejautentičtější a přenosné do dnešní doby,“ řekl Jan Šebánek, autor sochy.
Sochu Martina Středy doplňuje také osvětlení, které v noci na zdi za figurou vytváří stín. Ten postavu kněze zvětšuje a podtrhuje tak významnost této osoby. Zeptali jsme se autora sochy a kolemjdoucích, kteří se u ní zastavili, v čem vidí význam tohoto díla a co by si přáli, aby si z pohledu na ni odnesly mladší generace.
ANKETA
"Přál bych si dvě věci. Jednak připomínku toho pátera Martina Středy, protože skutečně jsem nebyl jediný, kdo o něm nevěděl, protože spousta lidí o něm nevěděla, aspoň mých známých. A jako druhou věc bych si přál kultivaci toho místa. Byl to trošku takový nešťastný rožek, tak doufejme, že to tomu pomohlo,“ řekl autor sochy Jan Šebánek.
Právě tento roh budovy byl častým útočištěm lidí bez domova a poměrně neudržovaným místem. Díky stavbě sochy se dočkal i nového předláždění a může teď sloužit jako místo, kde se mohou lidé zastavit a popřemýšlet o událostech díky kterým je dnes Brno takové, jaké jej známe.
