Loni podle Českého statistického úřadu přesáhl v Jihomoravském kraji průměrný věk matek právě narozených dětí 31 let. Je to o 4 roky více než v roce 2000. Stejně tak stoupá věk prvorodiček i v jiných regionech a dalších zemích.
„Myslím si, že je to novodobý trend, že lidi nejdřív dostudují, skončí VŠ, kolem pětadvaceti, pak si najdou zaměstnání a až potom začnou plánovat děti, takže si myslím, že je to naprosto normální, v téhle době,“ uvedla Lucie Marhonosová, čerstvá maminka (31).
Optimální biologický věk ženy pro početí potomka je však podle výzkumů do pětadvaceti let. S dalšími roky přibývá riziko, že se bude pár o miminko pokoušet bez úspěšného výsledku.
„S věkem klesá úspěšnost asi ve dvou zásadních zlomech. Ten hlavní zlom je mezi šestatřicátým a sedmatřicátým rokem věku, kdy se podíl kvalitních vajíček sníží asi o polovinu. A potom je obrovský skok, téměř na nulu, někde v čtyřiceti dvou letech, kdy zůstává z těch kvalitních vajíček už asi jenom každé desáté,“ řekl Pavel Otevřel, vedoucí lékař brněnské kliniky asistované reprodukce.
Kvůli lepšímu finančnímu zajištění rodiny, kariérnímu růstu či třeba většímu osobnostnímu rozvoji však čím dál více žen s mateřstvím otálí.
„Po třicítce je podle mě stejné jako když ti je 20, ba naopak, je to pro mě lepší, že aspoň jsme stihli se nějakým způsobem finančně zajistit a můžeme tomu dítěti dát víc, než jsme mohli třeba v těch dvaceti,“ řekla Lucie Marhonosová, čerstvá maminka (31).
Některé ženy, které se rozhodnou mateřství odložit na později, se však mohou dostat do situace, kdy už se jim otěhotnět nedaří, a tak se rozhodnou navštívit kliniku asistované reprodukce.
„Určitě všechny kliniky v Brně a potažmo celosvětově čelí jednomu společnému problému a to je zvyšující se věk pacientek, tedy zejména žen, snažících se o otěhotnění. Je to zcela pochopitelné, protože celosvětově odklad mateřství do vyššího věku je přirozeným socioekonomickým trendem,“ vysvětlil Pavel Otevřel, vedoucí lékař brněnské kliniky asistované reprodukce.
Čím dál lepší technologie a metody léčby zvyšují šanci na úspěch, avšak současně tuto šanci snižuje fakt, že ženy kliniku poprvé navštíví až ve věku, kdy už je kvalita jejich vajíček velmi nízká. Nejčastějším problémem párů je tedy boj s časem.
U většiny párů se jedná o takzvanou subfertilitu, to znamená, že nemají žádný závažný faktor neplodnosti, ale už nemají čas dát tomu čas, protože kdyby si řekli, dáme tomu ještě dva, tři roky, necháme to na přírodě, tak přejdou do té ženské kategorie 37+ a dostanou se do úplně jiné situace, kdy je jich plodnost prudce klesne,“ upozorňuje Pavel Otevřel, vedoucí lékař brněnské kliniky asistované reprodukce.
Na věku, ve kterém se žena dostaví na kliniku asistované reprodukce, závisí také to, zda jí bude ošetření částečně hrazeno pojišťovnou. V České republice pojišťovna přispívá ženám do 39 let. Připravuje se novela zákona, která by měla tuto možnost prodloužit od čtyřiceti let věku. Nakonec závisí na každé jednotlivé ženě, zda bude nastavený trend následovat a kdy přivede na svět nový život.
