Brno nabízí možnosti rodinám handicapovaných dětí najít pro ně vhodné vzdělání. Jednou z cest jsou specializované školy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Ředitel jedné z těchto škol, Tomáš Anderle přiblížil, co taková instituce může dětem nabídnout.
„Na této škole je větší prostor pro individuální výuku, pracují s nimi učitelé, kteří s tím mají bohaté zkušenosti, škola je bezbariérová, je po materiální a technické stránce vybavená a pedagogičtí pracovníci mohou aplikovat reedukační a kompenzační metody práce s žáky,“ vysvětlil Tomáš Anderle, ředitel SŠ Gemini Brno.
Pedagogičtí pracovníci této školy mají možnost k žákům přistupovat individuálně a objevovat jejich skryté vlohy. To se podařilo například u tří studentek, které jely reprezentovat školu ve vyřezávání obrazců do ovoce a zeleniny.
„Jedna z nich byla vybrána a reprezentovala Českou republiku, Jihomoravský kraj a školu na gastronomické olympiádě ve Stuttgartu a mezi 48 zdravými jedinci dovezla do ČR zlatou medaili,“ řekl Tomáš Anderle, ředitel SŠ Gemini Brno.
Podle Tomáše Anderleho by takovou péči handicapované děti nedostali, kdyby navštěvovali běžnou školu. Vyhradil se proti inkluzivnímu vzdělávání, což je v dnešní době poměrně ožehavé téma.
„V minulosti se hovořilo o individuální integraci. Tato individuální integrace byla efektivní. Když bylo dítě připraveno po vědomostní a sociální oblasti a zvládalo to, tak nechť je individuálně integrováno, ale inkluze se mi jako efektivní nejeví,“ uvedl Tomáš Anderle, ředitel SŠ Gemini Brno.
V případě, že však dítě je i přes svůj handicap připraveno začlenění do běžné školy zvládnout, může být podle Michala Prokeše z Národního pedagogického institutu právě inkluze ideálním řešením.
„Ty školy hledají cesty, jak to dítě podpořit a neříkám, že to je jednoduché a že to bude jednoduché, ale když na škole je zájem, aby to dítě to zvládalo a to dítě to může zvládat, tak se vždycky dají najít nějaké cesty, aby to fungovalo a z toho terénu to mám potvrzené,“ řekl Michal Prokeš, krajský metodik NPI ČR,“ vysvětlil doplnil Michal Prokeš, krajský metodik NPI ČR.
Syn paní Rozkošné měl možnost zažít jak studium na běžné škole, tak na specializované. Do páté třídy chodil na základní školu mezi zdravé studenty a podle slov jeho maminky to pro něj bylo psychicky náročné, učivo nestíhal a byl ve stresu. Na nové škole je spokojenější.
„Syn tady studuje a myslím si, že mu to jde, že je v klidu, je samostatný, dokáže samostatně pracovat, není s tím žádný problém. Takže myslím si, že tohle je nejlepší varianta, jaká pro děti může být, pro děti s handicapem,“ řekla Martina Rozkošná, maminka handicapovaného žáka.
Podle Michala Prokeše však při výběru školy velice záleží na druhu a vážnosti handicapu, kterým dítě trpí. Pokud by tempo běžné školy zvládalo, mohla by být naopak škoda, nezkusit mu nabídnout klasické vzdělání.
„To dítě to učí to, že je v té společnosti nějakým způsobem přijímané. A to učí jak to dítě, které má třeba nějaké obtíže, tak stejně se to učí i ostatní děti,“ doplnil Michal Prokeš, krajský metodik NPI ČR.
Každá varianta má své výhody a je především důležité, že díky specializovaným školám, vzdělávacím kurzům, pedagogům a dalším, mají handicapované děti nejen v Brně možnost ukázat světu, co v nich je.
