Křivé, přezrálé nebo jednoduše nevzhledné ovoce hned nemusí mířit do koše. Existuje totiž celá řada způsobů, jak mu dát ještě druhou šanci. Vzniknout z něj mohou například různé sirupy, cidery, pálenka nebo z něj lze vyrobit třeba osvěžující mošt jehož proces sice zabere nějakou chvíli, ale výsledek rozhodně stojí za to.
„Jablíčka jdou do mycí vany, pak se vlastně sešrotují, vylisují přes filtr, jdou do pasterizační kolony, tam se to vlastně zpasterizuje, naplní do big bagu a je to hotové. To zpracování až po to vlastně zpasterování trvá tak dvě hodiny. Pak ty pasterované mají 84 stupňů. Musí zchládnout a pak teprve se můžou zabalit,“ říká Ján Halgaš, majitel moštárny.
Důležité je správně rozeznat, které ovoce lze na výrobu moštu použít a které může posloužit k jinému, možná trochu ostřejšímu využití.
„Tak na mošt jablka, hrušky i vinné šťávy. No a na pálenku v podstatě všechny ovoce,“ dodává Halgaš.
Další možností, jak ovoce smysluplně využít je jeho zpracování na džemy, omáčky a další chutné výrobky. Obejít se přitom dá i bez zbytečných konzervantů.
„My všechno zavařujeme na správnou teplotu, takže zavařovací hrnce. Takže u nás stará dobrá metoda našich maminek, babiček, nenahrazujeme nic nějakými zahusťovadly, barvivy, popřípadě, aby se nerozjížděl nějaký mikrobiologický proces samozřejmě, když máte správně spočítanou teplotu na skleničku, tak se určitě nikdy nic nestane,“ říká Alena Doležalová, majitelka firmy na ovocné delikatesy se specializací na chilli papričky.
Džem navíc rozhodně nemusí být jen o klasické sladké a ovocné chuti, s trochou kreativity a dobrého nápadu se dá jeho chuť velmi zajímavě zpestřit.
„Když si vezmete například banán, který je velmi mdlý, divila byste se, když tam přidáte trošičku limetové šťávy a trošičku čili, že najednou to teda banán vůbec není, ale je to výborný džem nebo výborná marmeláda,“ radí Doležalová.
Starší či zralejší ovoce má tedy rozhodně jisté výhody a spoustu dobrých a užitečných vlastností.
„Vyšší cukernatost, zajímavější barvu, některé ovoce má samozřejmě atraktivnější tu plnou zralost, takže já si myslím, že ani ovoce, které není na první pohled nějak krásné, by se nemohlo někde využít v kuchyni a zpracovat. Trošinku problém bývá se světlýma odrůdama typu meruňky, všichni to známe, žluté, oranžové odrůdy, tam už se to odráží, že působí rezavo hnědě, samozřejmě to není tak pěkný, ale šikovná kuchařka ví, že to může zachránit octem, citrónem, tu barvu vrátit do té jasnosti zase,“ udává Doležalová.
Variant na zpracování ovoce či zeleniny ale máme k dispozici mnohem více.
„Spousta věcí se dá zamrazit, tam trošku řešíme ty energie, proč mít doma plný mrazáky, ale dá se sušit. Myslím si, že je výborná doba na křížaly, tyhle receptury nebo ty technologie a způsoby zpracování se vrací. Takže křížaly, z čeho jdou, tak proč je nedělat? Sušit, zamražovat, nadělat si různé pasty, vyzkoušet různé chutney. Těch možností je strašně moc,“ dodává Doležalová.
Ovoce, které se neprodá anebo už není na první pohled zrovna dokonalé, tak rozhodně nemusí přijít nazmar.
