Dobrovolnické projekty stojí na jednoduchém principu – spojit lidi, kteří chtějí věnovat svůj čas, se seniory, kterým společnost druhého člověka chybí.
„Smyslem tady tohoto projektu je vlastně propojit lidi, kteří mají zájem pomáhat seniorům tím, že jim věnují vlastní čas a spojovat je právě s těmi seniory, kteří se cítí být sami,“ říká Markéta Procházková, vedoucí centra Maltézské pomoci.
Najít k sobě dva lidi, kterým bude společně strávený čas příjemný, není jen otázkou náhody. Důležité je, aby si vzájemně vyhovovali.
„Já jako koordinátorka se ptám, jak toho seniora, tak toho dobrovolníka, jaké mají preference, jestli třeba ten dobrovolník by chtěl chodit za ženou nebo za mužem nebo za někým víc aktivním nebo může být i méně aktivní. A podle toho mu nějakého toho seniora vyberu. Pokud se jedná o seniora v domácnosti, tak tam se taky ptám, jestli třeba bych chtěl nějakého staršího dobrovolníka nebo nějakého mladšího dobrovolníka a snažím se mu vyhovět,“ vysvětluje Markéta Procházková, vedoucí centra Maltézské pomoci.
Společné návštěvy nemusí být jen o vážných rozhovorech. O veselé momenty není nouze, hlavně při prvním setkání.
„První návštěva, to bylo docela vtipné, protože jsem si říkala, co bych mohla přinést, tak jsem upekla bábovku, a ještě jsem to chvilku předtím pocukrovala, aby to vypadalo dobře. A paní Seniorka mně řekla, že bohužel má cukrovku, takže tohle nemůže, ale vlastně to mělo, dobrý dopad, protože teď, když k ní přijdu na návštěvu, tak většinou mě čeká na stole nějaký koláček nebo něco sladkého,“ vzpomíná Nela Pelcová, dobrovolnice.
Stát se dobrovolníkem není svázané přísnými pravidly. Věk v tomto případě není rozhodující.
„Dobrovolníkem se může stát každý, kdo má více jak 15 roků. Hlásí se k nám i lidé, kteří ještě nejsou dospělí, tak tam potom to řešíme i s rodiči. A může se k nám taky hlásit člověk, který je třeba i v nějakém seniorském věku, který by chtěl docházet za seniorem. Měli jsme tady třeba takovou raritu, měli jsme tady paní dobrovolnici, která měla 91 let,“ doplňuje Markéta Procházková, vedoucí centra Maltézské pomoci.
Čas věnovaný seniorům tak může být přínosem pro obě strany. Stačí se odhodlat a udělat první krok.
„Dává mně to trošičku klidnější pohled na svět, nebo jak to mám říct, protože ti staří lidi jsou pomalejší, ale v dobrém slova smyslu, takže mě to zklidňuje. Neváhejte, určitě, protože já jsem neváhala taky a bylo to super rozhodnutí. Hodně, hodně mně to přineslo,“ dodává Nela Pelcová, dobrovolnice.
Každý může nabídnout něco jiného, a právě v tom může být síla obyčejného setkání.
Pomáhat druhým není otázkou věku, dobrovolníkem se tak může stát student nebo i sám senior.
