FNUSA nabízí možnosti pro dárce krve i dřeně

Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se v loňském roce funguje jako náběrové centrum pro zájemce o darování kostní dřeně. Zájemci se po registraci dostaví k odběru dvou mililitrů krve. Ta pak putuje do jednoho z odběrových center, kde je po provedení testů zájemce zařazen do databáze. Následuje čekání na moment, kdy se objeví pacient, který kostní dřeň potřebuje.

“Udělá se porovnání mezi znaky dárce a příjemce. Pokud to souhlasí, tak je potom dárce vyzván, aby se vystavil k vyšetření, je-li potřeba, každopádně, pokud je vhodný příjemce, k pohovoru. Tam se doladí detaily. Pokud vše klapne, je shodný, potom je proveden samostatný odběr kostní dřeně, který se dělá v Plzni,” uvedla Jarmila Celerová, primářka, Krevní banka FNUSA.

Odběr může probíhat dvěma cestami. Buď přímo z kyčelních kostí v celkové narkóze či separací kmenových buněk z krve během čtyřhodinového odběru. Samotná registrace je však rychlá a jednoduchá a zájemce ji může spojit například s darováním krve. To probíhá také na transfuzním oddělení v prvním podzemním podlaží nemocnice.

"Dárce přijde, změříme mu teplotu, pak se zaregistruje v evidenci, vyplní nám podrobný dotazník, kde se ptáme na všechny možné choroby, předchoroby, rodinnou anamnézu, aktuální stav. Je tam hodně otázek, ten dotazník je velmi podrobný, protože musíme chránit jak dárce, tak samozřejmě příjemce,” doplnila Jarmila Celerová, primářka, Krevní banka FNUSA.

Po registraci dárce krve absolvuje odběr zkumavky krve a vyhodnocení krevního obrazu, vyšetření lékařem a následně samotný odběr. Dárce dostane občerstvení, drobné benefity, v daný den je omluven z práce a může využít i bonusy nabízené pojišťovnou. Pro dárce proces končí, v nemocnici však začíná složitá výroba transfuzních přípravků.

“Krev po odběru musí chvilku odpočívat, poté se dá do takových velkých centrifug, kde se oddělí jednotlivé krevní elementy, oddělí se buňky od plazmy, pomocí lisů, separátorů krve, se zase oddělí jednotlivé krevní části, zvlášť plazma a zvlášť buňky, většinou erytrocyty,” řekla uvedla Jarmila Celerová, primářka, Krevní banka FNUSA.

Plazma je pak uložena na půl roku do takzvané karantény. Teprve když se dárce vrátí a je znovu vyšetřen, a infekční markery jsou negativní, může být plazma uvolněna pro klinickou spotřebu. Proto je vhodnější, když dárce chodí darovat krev opakovaně. Podle slov paní primářky to opravdu není nic, čeho je třeba se bát.

“Nejčastěji tady slyšíme po odběrech větu “Kdybych věděla/věděl, jak je to jednoduché, už bych přišel dávno”,” uvedla primářka Jarmila Celerová, Krevní banka FNUSA.

Darovat krev mohou osoby od 18ti do 65ti let. Co se týče registru dárců kostní dřeně, tam se mohou hlásit zájemci do pětatřiceti let. U obou případů je nutný skvělý zdravotní stav váha vyšší než 50 kg a poctivé vyplnění dotazníku.