Hantec není jen sbírka náhodných slov, je to součást brněnské identity a jeho kořeny sahají hluboko do minulosti.
„Hantec je životní filozofie, postoj a stav duše, prostě je to životní styl současný hantec. Vznikal z plotny, která tady byla v Brně na začátku století, protože 60 % občanů z Brna mluvilo německy spíš já tomu říkám rakousky, protože Vídeň je blíž a taky hodně z tý starý plotny i vlastně v Hantecu je převzatý z vídeňského podsvětí,“ vysvětluje historii Jan „Žanek“ Hlaváček, propagátor hantecu.
I když se zdálo, že hantec postupně mizí, našli se výrazní jedinci, kteří ho znovu přivedli k životu.
„Na popelu plotny ho vzkřísil Franta Kocourek a lidi kolem něho, ale i třeba muzikanti ze Synkopy 61 a prostě ty lidi kolem, sportovci, Brněnská Bohéma. Proto taky v současný době říkáme, že Hantec není slang, ani argot, ale že to je sociolekt Brněnské bohémy, ale to jsem nevymyslel tu definici já, to vymysleli dámy z Akademie věd, Ústav pro jazyky český,“ dodává Jan „Žanek“ Hlaváček, propagátor hantecu.
Před hantecem teď stojí další výzva. Usiluje totiž o zápis na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
„Ten impuls nepřišel z muzea, ale přišel právě od veřejnosti. V Brně je spolek přátel Hantecu, kteří toto s městem Brnem iniciovali a muzeum bylo pověřeno jako ta instituce, která má projít tím administrativním kolečkem a zápis zajistit. Není to jednoduché, a to už vůbec ne, v tom velkém světovém měřítku,“ sděluje Zbyněk Šolc, ředitel MMB.
Cesta k zápisu ale nekončí u samotného návrhu. Je potřeba také odborně doložit, v čem je hantec výjimečný a proč si zaslouží ochranu.
„My jsme začali tady v Brně, respektive v jihomoravském kraji, a i pro ten jihomoravský kraj, když bylo potřeba zpracovat lingvistické studie, porovnání, zdůvodnění, proč Hantec je unikátní. Takže není to jenom o tom formuláři, ale je to hodně o zdůvodňování a o té odborné práci. A abysme byli schopni popsat, v čem je Hantec unikátní a proč si zaslouží ten zápis a tu ochranu,“ říká Zbyněk Šolc, ředitel MMB.
K zápisu nestačí doložit jeho historii, důležité je také prokázat, že hantec zůstává živou součástí Brna.
„Jedna z důležitých věcí právě pro zápis je, aby památka, v tomto případě nehmotná, byla živá, a aby to byl ten jazyk, který se stále užívá, stále žije. Takže nejenom spolek přátel Hantecu, který vydává knihy nebo na rádiích představují různé slovíčka a udržují ten hantec živý, tak i my jako muzeum, které bude nositelem té památky, se snažíme s Hantecem pracovat. A jedna z těch věcí jako představa veřejnosti je prohlídka v Hantecu. Tu máme přeloženou, přepsanou do té naší brněnštiny. A máme to zveřejněno i na internetu,“ uvádí Zbyněk Šolc, ředitel MMB.
O tom, jestli se jednou dostane až na seznam UNESCO, rozhodnou další kroky. Hantec ale z ulic Brna rozhodně nezmizel.
Jak by řekl správný brňák – s hantecovým fenstrem vám ze štatlu hážu mávačku.
