Půjčování knih je pro Brňany stále atraktivní

I přes knihkupectví téměř na každém rohu a řadu antikvariátů, které lze v Brně najít, je stále zájem o půjčování knih v knihovnách. Těžké období pandemie naštěstí vystřídal návrat čtenářů například do Moravské zemské knihovny.

“Poté, co ta pandemie odešla, tak se všem brněnským knihovnám velmi výrazně vrátili čtenáři do knihoven. Což je velmi dobrá zpráva, což znamená, že knihovny jsou žádány. A že nejde jenom o knihy nebo o nějaké elektronické možnosti čtení, ale že je to možná ten kontakt s těmi ostatními čtenáři nebo ten kontakt s těmi fyzickými knihami v těch regálech,” uvedl Tomáš Kubíček, ředitel MZK.

Za rok 2023 si čtenáři v Moravské zemské knihovně vypůjčili kolem dvou set padesáti tisíc svazků. Vzhledem k tomu, že je tato knihovna zaměřena spíše na odbornou a naučnou literaturu, patří mezi její nejčastější klienty studenti či profesoři.

“Nejvíce půjčovaný obor je speciální pedagogika, pedagogika, sociologie, psychologie a takovéhle obory. Lékařství samozřejmě, a tak,” řekla Radka Chlupová, knihovnice, MZK.

Stálé klienty eviduje na brněnských pobočkách i Knihovna Jiřího Mahena.

“Za loňský rok, kdybychom vzali celkový počet výpůjček, tak jich evidujeme asi 1 400 000, ale zase to jsou výpůjčky kompletně všechny. Všechno, co se dá v knihovně půjčit. To znamená od knih, přes audioknihy, různé didaktické pomůcky, hračky pro děti, audioknihy pro nevidomé a slabozraké, tak to je celé to číslo,” uvedl Petr Pospíšil, tiskový mluvčí Knihovny Jiřího Mahena.

Co se týče oblíbenosti titulů, u dětí vede například Deník malého poseroutky, Hraničářův učeň či série Klub tygrů. Dospělí si zase v Knihovně Jiřího Mahena oblíbili historické romány Vlastimila Vondrušky. Kromě knih je zájem i o audioknihy, které si mohou od loňského roku klienti půjčovat i elektronicky.

“Nejpůjčovanějším titulem byla kniha Tomáše Etzlera Novinářem v Číně. A v nabídce máme v té elektronické verzi přes 300 titulů,” doplnila Tereza Puklická, Knihovna pro dospělé, KJM.

Ne všichni čtenáři jsou zodpovědní. Ročně například Moravská zemská knihovna rozešle zhruba 250 upomínek těm, kteří jsou s vrácením v prodlení. Dalším nešvarem je nevhodné zacházení s knihou, které může vést k jejímu předčasnému opotřebení. S tím si naštěstí knihovny dokážou ve většině případů samy poradit.

“My máme v budově i vlastní knihařskou dílnu, takže dokážeme ty knihy zase dostat do původního pěkného stavu,” dodala Radka Chlupová, knihovnice, MZK.

Přesto, že už lze do většiny knihoven vracet knihy pomocí biblioboxu, preferují někteří čtenáři klasické vrácení knihy u pultu. Mají tak jistotu, že knihovna titul opravdu převzala a že je vše v pořádku.